Představujeme Vám: Věra Fuksová, kandidátka ČSSD ve Zlínském kraji

08.10.2013

Dnes bychom Vám rádi představili Ing. Věru Fuksovou, jednatelku společnosti Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje s.r.o., která kandiduje za ČSSD na 12. místě ve Zlínském kraji. 

Fuksova

Proč jste se rozhodla stát členkou ČSSD?

Sociální demokracie pro mne přestavuje politický proud, který je mi nejvíce blízký. Kombinuje princip tržního prostředí s požadavkem na zachování jistého sociálního standardu. Myslím, že extrémy, a to centrálně řízené hospodářství před rokem 1989 resp. neřízený systém džungle po revoluci, jsme si již vyzkoušeli. Teď je čas na rozumné řešení.

Na jaké úrovni nejvyšší úrovni a jak dlouho politicky pracujete (jste pracoval/a)?

V politice se pohybuji několik let, to však spíše na stranické úrovni. Stojí ale za zmínku, že jsem patřila mezi prvních několik málo zakladatelů místního sdružení Občanského fóra v Kroměříži v době, kdy ještě nebylo jisté, jakým směrem bude postupovat další vývoj. Případné zvolení by pro mne bylo první příležitostí prosadit své názory z titulu volené funkce. Dá se říct, že jsem typ člověka, který by do poslanecké sněmovny přinesl ty dosti potřebné zkušenosti zvenčí. Jsem přesvědčena, že stejně tak, ne-li více, než na politickou práci, má být kladen důraz na profesní a osobní život kandidáta. A zde si za výsledky své práce stojím.

Co považujete za své největší úspěchy v politické práci? Jaká práce za Vámi stojí?

Jak jsem již naznačila v předchozí otázce, budu mluvit o svých osobních a profesních úspěších. V současné době jsem vedoucím představitelem organizace zajišťující provoz veřejné linkové dopravy ve Zlínském kraji. Náš kraj je ze strany nezávislých institucí hodnocen jako oblast s nejlepším pokrytím spoji veřejné dopravy. Dále jsme na první příčce v hodnocení efektivity krajem vydávaných peněz na veřejnou linkovou dopravu – výkon/cena. Nikdy jsem se nepustila do experimentů, na které dnes některé jiné kraje doplácí. V oblasti veřejných zakázek jsem dokázala razantně snížit nasmlouvané ceny u projektů převzatých po mých předchůdcích. Vychovala jsem 2 slušné a úspěšné děti.

Čeho byste chtěl/a v Poslanecké sněmovně dosáhnout?

Do poslanecké sněmovny bych chtěla vnést svůj zdravý rozum a nadhled. Nebojím se přehodnocovat své argumenty, pokud mě někdo přesvědčí. Nebudu se je však bát prosazovat, pokud po zvážení nabudu názoru, že je to tak potřeba. Nebudu tzv. poslanec v koutě. Budu se zasazovat o příliv peněz do mého regionu např. požadavkem na rozumnou míru decentralizace řízení státu a s níž spojeným vytvářením pracovních míst. V oboru dopravy budu prosazovat rozumné vydávání našich prostředků se stejným důrazem, s jakým to dělám u nás v kraji. A, hlavně, jelikož nejsem expert na všechno, budu naslouchat svým současným a budoucím voličům a politiku tvořit s nimi.

Co si myslíte o situaci žen v české politice (popř. o tom, jak by se měla řešit)?

Jsem přesvědčena, že počet žen v politice by měl být vyšší. Myslím, že ideálně má každé pohlaví právo na zastoupení v poslanecké sněmovně v takové míře, v jaké je zastoupeno ve společnosti. Síla zákona totiž dopadá na všechny, avšak různé problémy jsou ze stran jak třeba obou pohlaví, tak i osob různého věku, viděny jinak. Pozoruji, že v mužských skupinkách dochází k diskuzi o politice daleko častěji než v těch ženských. Existují ale ženy, které se zajímají o společenské dění se stejným elánem jako muži. A ty by měly dostat příležitost. Neměly by končit nízko na kandidátkách jen pro to, že neumí dostatečně politikařit. A to teď mluvím z vlastní zkušenosti.

Pod jaký bod Oranžového desatera byste se podepsala a proč.

Oranžové desatero jsem si pečlivě prostudovala. Musím za sebe upřímně říct, že souhlasím s většinou bodů této výzvy. Sama jsem třeba, jako samoživitelka, pociťovala útrapy spojené s vymáháním výživného. A vím, že situace není ideální. Přeci jenom ale musím vyslovit svůj nesouhlas s bodem č. 4 – povinným dělením rodičovské dovolené. Já jsem vždy zastávala názor, že to má být právě rodina, která rozhodne o tom, kdo bude pečovat o děti a kdo bude vydělávat. Stát má nastavit pravidla pro to, aby si občané mohli vybrat. Pak ale, ruku v ruce s tím, musí případně pečující ženě pomoct vymoci výživné. Anebo pečujícímu muži, jehož manželka dělá kariéru. To je samozřejmé. Opatrná bych také byla k jakékoliv formě pozitivní diskriminace, pokud by byla nepromyšlená.


Děkujeme za rozhovor! OK