Představujeme Vám Michaelu Marksovou Tominovou, kandidátku ČSSD v Praze

23.10.2013

 Tominová

Zbývají dva dny do voleb a protodneškem končíme s představováním kandidátek formu rozhovorů.

Jako poslední Vám představujeme jedenáctku nakandidátce za ČSSD v Praze a odbornou mluvčí této strany pro rodinu a lidská práva ve stínové vládě MichaeluMarksovou-Tominovou.

Proč jste se rozhodla stát členkou ČSSD?
Do strany jsem vstoupila v roce 1997, a kdybych nežila předtím nějakou dobu s manželem ve Velké Británii, učinila bych tak ještě dříve. V 90. letech to byla snad jediná strana, která hlasitě oponovala ideologii Václava Klause, že volná ruka trhu vyřeší vše a že všechno s přívlastkem „sociální“, neřku-li „socialistický“, je špatné. V Anglii v tu dobu vládli konzervativci, a když jsem viděla, co se tam děje, moje odhodlání vstoupit do ČSSD to ještě umocnilo.

Na jaké nejvyšší úrovni a jak dlouho politicky pracujete?
Jak je uvedeno výše, jsem členkou stínové vlády ČSSD. Píši o tématech týkajících se podpory rodin s dětmi – zejména slaďování rodinného a pracovního života, postavení žen ve společnosti, o náhradní rodinné péči, dětech ze sociálně znevýhodněného prostředí a podobně. To je ale čestná funkce. Jinak vyučuji sociální politiku na střední škole sociální činnosti při Jedličkově ústavu a školách a jsem zapojena vněkolika EU projektech podporujících návrat žen na trh práce. V minulosti jsem mimo jiné řídila odbor rodinné politiky na Ministerstvu práce a sociálních věcí či odbor rovných příležitostí ve školství na ministerstvu školství. Jsem také předsedkyní obvodního výkonného výboru v Praze 2 a v této městské části jsem také zastupitelkou a předsedkyní kontrolního výboru.

Čeho byste chtěla v Poslanecké sněmovně PČR dosáhnout?
Mojí prioritou jsou otázky týkající se rodinné politiky, především slaďování rodinného a profesního života, a také práv dětí – prostě všechno, čím se zabývám ve své „stínové roli“. Konkrétně se jedná například o zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří dají práci lidem ze znevýhodněných skupin včetně rodičům malých dětí a umožní jim flexibilní formy zaměstnání, o podporu veřejných jeslí a školek. Dále bych chtěla oprášit starý návrh ČSSD nazákon o zálohovaném výživném – dětem z neúplných rodin, kde druhý rodič neplatí výživné, zaplatí toto výživné stát a na příslušném rodiči ho pak vymáhá. Také chci podporovat postupnou reformu, která zredukuje na minimum počty dětí v ústavní péči (v kojeneckých ústavech a dětských domovech), což je běh na dlouhou trať, ale už započal a je třeba v něm pokračovat. Za velmi důležitou považuji i podporu vzdělávání dětí s nejrůznějšími vzdělávacími speciálními potřebami a jejich integrace v běžných školách je velmi důležitá. A také zákon o sociálním bydlení. Kromě tohoto „svého“ oboru považuji za naprosto stěžejní přijmout zákony, které zamezí mafiánským praktikám rozkrádajícím veřejné finance – např. že žádná veřejná zakázka nesmí být uzavřená s firmou, jejíž vlastník není znám či má sídlo v „daňovém ráji“. Dále je zásadní přijmout zákon o zákazu lichvy a proti exekutorské mafii.

Co si myslíte o postavení žen v České republice (např. trh práce, rodina, veřejný život atd.) Máte nějaké řešení pro zlepšení?
Ze srovnání s ostatními zeměmi EU vím, že Česká republika je na tom téměř nejhůře v otázkách podpory žen při slaďování rodiny a práce – nemáme dost míst ve školkách, jesle prakticky neexistují, ženy s malým idětmi jsou téměř vyřazené z trhu práce. Zlepšení nastane, když přijmeme opatření běžná v jiných zemích EU, těch, co jsou na opačném konci žebříčku –část těchto řešení se skrývá v zákonech, které jsem popsala výše.Kromě toho se domnívám, že je nezbytné posílit zastoupení žen v politice a jmenovaných veřejných funkcích. A ano, jsem prozavedení nějaké formy pozitivní akce.

Pod jaký bod Oranžového desatera byste se podepsalaa proč?
Pod všechny!

Děkujeme za rozhovor, OK